Byl jednou jeden farmář, který žil v horách. Byl to chudý muž, podobně jako ostatní farmáři, kteří žili v jeho sousedství. Ale díky houževnatosti a pracovitosti se mu podařilo koupit si koně. Radoval se z toho. Farmáři z okolí mu záviděli, ale přesto přišli a blahopřáli mu. Říkali mu: "Přejeme ti, abys měl s tímto koněm hodně štěstí." Ale on odpověděl: "Štěstí, neštěstí, kdo ví, co z toho bude."
Čas plynul a stalo se, že kůň farmáři utekl. Byla to pro něho velká rána. Farmáři z okolí přišli za ním a říkali: "To je neštěstí." Ale farmář odpověděl: "Neštěstí, štěstí, kdo ví?!"
Po čase se koník vrátil. Ale ne sám, přivedl s sebou šest hříbat. A tak měl farmář najednou místo jednoho koně koní sedm. Sousedé za ním znovu přišli a znovu mu blahopřáli a říkali: "Máš štěstí." A farmář znovu odpověděl: "Štěstí, neštěstí, kdo ví?"
Jednoho dne se farmářův syn pokusil osedlat jedno z hříbat, aby ho zkrotil. Ale koník chlapce shodil, ten spadl na skálu a polámal si kosti. A opět přišli okolní farmáři a říkali: "Jaké neštěstí." A farmář znovu odvětil: "Štěstí, neštěstí, kdo ví?"
V té době byla válka a všichni mladíci museli narukovat. Když přišli do farmářova domu vojáci, aby odvedli syna, a viděli, že má polámané kosti, na vojnu ho nevzali.
Ať už tedy žijete v jakýchkoliv okolnostech, nikdy je nenazývejte neštěstím.
A za všech okolností děkuje Pánu našemu, Hospodinu, za Jeho milost. <br />
Totéž by se dalo říci o pojmu "náhoda". <br />
Chvála Hospodinu za toto prozření.<br />
Díky i tobě.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.